Svět zvířat >
Hlodavci > Potkan - popis
Potkan - popis
Potkan, neboli latinským názvem Rattus norvegicus, má původ na asijském
kontinentu. Nevíme přesně, odkud potkan pochází, pravděpodobně je však jeho
domovem krajina, kde dosud žije volně, bez člověka, totiž východní Asie. Tam
žijí potkani dodnes v rozsáhlých bažinách, daleko od lidských sídlišť.
Ještě v 18. století se potkani v mnoha evropských krajích vůbec nevyskytovali.
Do naší oblasti se dostali pravděpodobně díky rozšíření železniční a lodní
dopravy. Jako černí pasažéři totiž dokážou potkani slézt po lanech z lodi na
pevninu, kde se pak dostanou za obilím do vagónů. Zanedlouho se tak objeví i
tam, kde doposud nikdy nežili.
Tímto způsobem se dostal potkan lodí kolem roku 1732 do Anglie a roku 1775 do
Severní Ameriky. Svou úžasnou rozmnožovací schopností pak doslova zaplavil každý
svůj nový domov a pomalu ale jistě vytlačil svého nejbližšího příbuzného - krysu
(Rattus rattus). Dnes je rozšířen kosmopolitně, převážně v mírném pásu. V mnoha
oblastech, zvláště na některých ostrovech, se silně přemnožil a stal se
nezvládnutelnou pohromou.
Potkani jsou našimi největšími myšovitými hlodavci. Délka jejich těla (bez
ocasu) může dosahovat až 27 cm a mohou dosáhnout hmotnosti okolo půl kilogramu.
Zbarvení hřbetu je šedohnědé až hnědé, břicho je žlutošedé až šedé.
Potkan je zvíře synantropní, neboli, jeho život je vázaný na člověka. Také u nás
je jejich výskyt téměř výhradně vázán na lidská sídliště, žijí v lidských
obydlích a v jejich okolí. Nejraději mají přízemní části budov, sklepy a
prostory pod podlahou, nikdy trvale nežijí ve vyšších patrech a na půdách jako
krysy. Za ideální životní prostředí považují potkani vlhké místa, jako jsou
kanalizace nebo břehy potoků, protékajících lidskými osadami. V létě a
nejčastěji na podzim podnikají i delší cesty podél potoků, stok, kanálů i řek a
tak se šíří z vesnice do vesnice a často i na odlehlé samoty, na horské chaty a
podobně. Obvykle se však nevyskytují v nadmořské výšce vyšší než 1500 m n.
m.
Někdy se stane, že se potkan uchýlí k divokému způsobu života daleko od lidské
civilizace. Za nejideálnější místo pro "domov" považují bažiny zarostlé rákosím,
a břehy potoků, ve kterých si mohou hrabat složitou soustavu nor. Potkaní nory
mívají více únikových otvorů, jsou spojeny příčnými chodbami a samozřejmě v nich
jsou i "zásobárny" potravy.
Potkani žijí ve větších rodinných společenstvech, která mohou zahrnovat až
stovky jedinců. Jedinci v "rodině" se poznají podle pachu a pokud se na revíru
daného společenstva objeví jiný potkan, který nemá charakteristický "rodinný
pach", je považován za vetřelce. Celé společenství obývá společný revír, každý
jedinec se za normálního stavu pohybuje v rozmezí 30 - 50 m a velikost teritoria
obyčejně nepřesahuje 300 m v průměru.
Uspořádání v rodině není volné. Je zde vytvořena přísná sociální hierarchie.
Vůdčí postavení si musí samci mezi sebou vybojovat.
Potkan je noční tvor. Největší aktivitu vykazuje za soumraku, v noci a brzy po
ránu. Protože jsou však u nás potkani značně přemnoženi, je možné je spatřit i
během dne.
Potkani jsou všežravci nenároční na potaravu. Průměrně spotřebují 20g potravy
denně. Živí se obilím, krmivem domácích zvířat, různými lidskými zásobami,
aktivně loví drobné zvířata jako jsou jiní hlodavci a ptáci, nepohrdnou ani
ptačími vejci nebo bezobratlými živočichy. Potkani dokáží škodit i na farmách,
kde "loví" mláďata hospodářských ptáků (kachňata, kuřata) a pokud trpí
nedostatkem krmiva, dokáže zabít zvířata až do velikosti králíka.
Potkani jsou neuvěřitelně plodní živočichové. Samice mají obyčejně 3 - 5 vrhů za
rok a v jednom vrhu mají v průměru 8 mláďat (4 - 17). Přitom počet mláďat závisí
především na kondici samice. Velmi mladá samička kolem 150 g bude mít ve vrhu
jen okolo 6 mláďat, kdežto starší samice (500 g) může mít průměrně okolo 11
mláďat. Březost potkaních samic přitom trvá jen 22 až 24 dnů. Mláďata rostou
velmi rychle, již v šesti dnech se jim otevírají oči a již po 40 - 67 dnech jsou
schopná se dále rozmnožovat. V obyčejně však mají samice první vrh až ve věku
čtyř nebo pěti měsíců a za příznivých podmínek pak mohou mít každé dva měsíce
další mladé. Poměr mezi narozenými samičkami a samečky je přibližně 1 :1.
Velká plodnost potkanů, nenáročnost na krmivo a dobrá přizpůsobivost na
prostředí, to všechno jsou důvody, proč je u nás potkaní populace tak početná.
Přemnožení potkanů nemá cyklický charakter (jako například u hraboše polního) a
jediným způsobem, jak počty potkanů redukovat, je provádět deratizaci.
Doba života potkanů není dlouhá. Průměrně žije potkan 1,5 - 2 roky.
vloženo: 2006-08-23 15:47:10
vložil: lukas.pce
přečteno: 1808x
komentáře
